Představte si, že jste si vyhlédli v realitních novinách nemovitost a jste prvními vážnými zájemci o koupi. Prodej domu proběhne dle všech platných regulí velice rychle, ale zádrhel nastane v okamžiku, kdy je třeba zanést změnu údajů o vlastnictví nemovitosti do katastru nemovitostí. Celý proces je zabrzděný jak zpomalený film a vy máte kvůli tomu zbytečné problémy, protože na prodej domu má navazovat stavební rekonstrukce a vše se zbytečně protahuje, což vám následně komplikuje i odjezd na dovolenou. Dalším příkladem špatně fungující státní správy je pořízení nových dokladů. Blíží se termín konce platnosti vašeho řidičského průkazu a vy čekáte na jeho vystavení už celý měsíc, přitom jej nutně potřebujete k vycestování za hranice republiky kvůli služební cestě.

Jestliže se procesní řízení ve veřejné správě zasekne jako zadrhnuté soukolí špatně promazaného stroje, doplácí na to především běžný občan, ať už se jedná o osobní doklady, anebo vyřízení požadavků s realitami, daňová přiznání či zdravotní pojištění.
V současné době již probíhá takzvaná digitalizace veřejné správy, která však musí navazovat na optimálně vedené procesní řízení ve veřejné správě. Sjednocení obou prvků pak směřuje k výsledkům, jež mají zefektivnit vyřizování požadavků ze strany občanů a zároveň usnadnit práci úředníkům veřejné správy, kteří by neměli být přetížení a zahlcení prací tak, že sotva zvládají plnit své úkoly.

Optimalizace procesního řízení ve veřejné správě tedy není zbytečný krok, kromě snížení tlaku na úředníky a zrychlení procesního řízení požadovaných úkonů pro žadatele se tím snižuje výskyt chyb a duplicitních činností a tím pádem lze také zefektivnit práci státního sektoru s lepším využitím kapacit tamních úředníků. A přesně to by mělo být cílem digitalizace státní správy, nikoli další moloch, který bude mít sice elektronickou podobu, ale bude to horší, než za starých časů.